Jdi na obsah Jdi na menu
 


Naše smečka na cestách 2009

1. 1. 2009

Právě jste vyčmuchali naše výlety v roce 2009

 
 
MVP České Budějovice (23. 10. 2009)
 
Konečně jsme se dočkali termínu konání tradiční výstavy v Českých Budějovicích, kde se většinou sejde pár fajn lidiček, aby vystavilo své psí ratolesti. Potkáme se tu se sourozenci a jejich páníčky a samo trošku se poškádlíme a páníčkové paklábosí.
 
Obrazek
 
Než jsme se nadáli, byli jsme na místě. Chvilku trvalo než jsme našli náš kruh, protože ho pořadatelé tentokrát umístili úplně někam jinam než obvykle. K našemu překvapení nebo spíše zděšení kruh byl na zámkové dlažbě a velikostí byl spíše pro yorkšíry. Co se dá dělat...
 
Než jsme se se všemi přivítali, šel mrňous do kruhu. K našemu zklamání, pan rozhodčí se hodnocením moc nezabýval - ostatně až uvidíde posudek, sami pochopíte. Dvouvýrazový téměř totožný posudek u štěněte i dospělého psa vypovídá své. Pořadím ve třídě štěňat se pan rozhodčí Novák nehodlal zdržovat.  Argo dostal známku VN a páníčkové měli velikou radost. Téměř ve stejném tempu pokračoval dále, posudky se takměr nelišily a všichni pejskové byli za necelé 2 hodiny posouzení, což by mohl být nový výstavní rekord a tak u feňulek raději trošku zpomalil.
 
Posuzování šlo opravdu rychle, takže za chvíli jsem po bráškovi Barnym (V2 res. CAC) naběhl do kruhu i já. Bylo zde 8 hafanů. Pan rozhodčí konstatoval, že tato třída je špičkově obsazená a všichni psi jsou výborní. Dvouvýrazový posudek nás opět neminul . Co Vám budu štěkat, panička byla docela zklamaná a dost znechucená posuzováním pana rozhodčího, který posoudil většinu psů z dálky a rychlostí blesku bez jediného omaku či podívání na zoubky. Nicméně každá výborná je výborná, že? 
Obrazek
  
Pak přišly na řadu holky. Nejdříve Aileen, která získala známku VN, pořadí se opět nezadávalo. Pak Broock, která v mezitřídě získala známku V a zasáhla do pořadí na 3. místo. Do třídy otevřené nastoupila Bailey a získala úplně stejný výsledek V3. A ve třídě pracovní naše řady zastoupila Werča, která z 8 fenek skončila na úžasném 4. místě a známkou V.
Ještě musíme zmínit kámoše Chunnyho Chlupaté štěstí, který vyhrál třídu šampiónu V1 CAC a k tomu přidal i titul CACIB. A neteř Claire Z Makových dvorů ve třídě dorostu získala znáku VN1 a svojí třídu vyhrála.
Samořejmě nesmělo chybět ani společné fočenícko...
 
Obrazek
   
Klubové podzimní zkoušky RK CZ(20. 9. 2009)
 
V neděli ráno se u nás doma podezřele brzy vstávalo. Zazvonil kokrháč v podobě mobilního telefonu a páčkové se začali balit. Toť jsem začal tušit, že se něco děje. Během chvíle jsme byli venku a nasedali do našeho plechového oře.
 
Jééé, jedeme k babičce, to bude asi něco dobrého… Ale co to??? Argo vysedá u babičky na hlídání a my jedeme s páníčky dál... Mno spletl jsem se, ale třebas se bude dít něco zajímavého. Po chvilce přijíždíme na místo. Kousek za Plzeň do Ejpovic. Sraz v Hostinci u Salcmanů, vysedáme a koukáme, kde je kdo. A hle už vidíme první zlaťandu. Šmudlování prý nebude, tak se vydáváme proběhnout a vyvenčit. Po cestě ještě proženu jednu kočindu a vracíme se zpět k hostinci. Kam se podívám, tam je zlaťák. Po přivítání a raním čajíčku je nástup a to už mi dochází, že dnes o něco půjde. Pan Melion zahajuje Klubové podzimní zkoušky retrívr klubu, následuje rozlosování a veterinární prohlídka. Páníček losuje číslíčko 2 a řadíme se do skupiny č. 1.
Obrazek 
Zanedlouho nasedáme po plecháčů a odjíždíme do honitby. Hezky všichni nastoupit a dozvídáme se pořadí disciplín – slídění s dohledávkou, vlečky – srstnatá a pernatá, marking, vodění a nakonec přinášení kachny z hluboké vody.
 
Obrazek
 
 
Tak jdeme na to… Páníček mě vypouští, hmmm tady je pachů, před chvílí tu seděli zajíčkové, kdepak asi jsou. Páníček dokonce dostal pochvalu, že ví, na co je píšťalka a jak pěkně na ni reaguji. A já lítal, jak páníček pískal a najednou rána. Koukám, kde co padá, ale nikde nic. Jako na potvoru žádný foukáček a tak hledám a hledám. Na jednou mě něco praštilo do nosu – je to bažant jako hrom. Jdu pro něj a hezky donesu páníčkovi. Dostáváme 4 a malou pomocnou 4 z přinášení. Super, běžíme zpět do korony, kde na náš čeká páníčka a má obrovskou radost. Na této první disciplíně odstoupila krásná labradorka Andula, která byla po úraze a bolístka se při slídění bohužel ozvala. 
Obrazek
 
 
Na vlečky tedy postupuje zbylých 5 hafíků, tedy abych byl přesný 4 hafíci a jedna krásná flatí slečna. Pro chlupáče, ušáka jednoho, jdu naprosto suveréně a šup k páníčkovi. To dá rozum, moc nechvátám, musím se pořádně pochlubit přihlížejícím, to je jasné… Takže hezky v klidu donesu a předávám ušáka páníčkovi. Opět dostáváme známky 4 a 4. Na vlečce srstnaté odstoupil další hafan, až z Berlína přijel, taková dálka. No nedá se nic dělat.
 
Obrazek
 
 
Na pořadu je vlečka pernaté. Vyrážím a opět neomylně, chňapnu kohouta a nesu páníčkovi. Předávám a máme splněno. Dostáváme známky 4, 4. Honem to musíme nahlásit paníčce. Zkoušky začali pěkně odsejpat a byl tu marking…
 
Obrazek
 
 
Páníček mě hezky usadil s povelem „Čekej!“ a já čekal. Padla rána, kachna padá, na povel rozhodčího páníček velí „APORT!“. Kdybyste viděli s jakou radostí já vypálil. Do aportů já jsem zkrátka blázen. Přináším páníčkovi a pro změnu známky 4, 4.
 
Obrazek
 
 
A je tady vodění. Posledně jsem páníčkovi před cílem trošku utekl. Tak jsem si dával pozor, abych páníčka letos nezklamal a povedlo se. Dostáváme známku 4. Jupíííí. Teď už nás čeká jen kachnička z vody, a tu já mám moc rád.
 
K vodě musíme zase trošku popojet plecháčema. Vysedáme a hrneme se k vodě. Máme možnost se namočit, tak proč toho nevyužít. Sluníčko již bylo v plné síle a my si užívali krásný letní den. Nastupujeme, padá rána, kačka letí a já na povel „Aport!“ za ní. Trošku ji porovnám do tlamy a plavu. A najednou další rána. Tož se musím podívat, jestli tam nespadla ještě nějaká kačenka. Nespadla… Páníček nevydržel a zavelel. Dostáváme známku 4 a malou pomocnou 3.
 
Obrazek
 
A máme tu vyhodnocení naší skupinky. Přichází řada na nás. Dozvídáme se skvělou zprávu, všechny naše známky znějí číslem 4. Jupí, máme velkou radost. Ještě jsme požádali o společné foto naší úspěšné skupinky s pány rozhodčími před Ejpovickým jezerem a tady je výsledek...
 
Obrazek
 
Odjíždíme směr hostinec na dlabanec. A teď přichází ta nejhorší práce pro rozhodčí. Papírování, papírování a papírování.
 
Celkem 6 pejsků z 22 (4 LR, 1 FR a 17 GR) mělo plný počet bodů. Dle regulí zkušebního řádu, však do rozstřelu postupují pouze 4 chlupáči, kteří byly určeni dle věku a chovnosti. Bylo to napínavé. Po dlouhém čekání se dozvídáme 4 jména. Rozstřel bude velice vyrovnaný - 2 fenky a 2 pesani a já jsem jeden z nich. Nasedáme opět do plecháčů a odjíždíme s titulem CACT do honitby. Samozřejmě ostatní jeli také, museli přeci držet tlapky, za což jim velice děkujeme.
 
Roztřel se konal na disciplíně Marking. Samozřejmě vyhrává ten, kdo splní disciplínu na 4 a bude nejrychlejší. Jako startující s nejnižším číslem losu, jdu na řadu jako první. Výstřel, povel, letím jako blázen, čapnu bažanta mno a zpátky si to vysloveně užívám. Panička se drží za hlavu. Místo, abych letěl k páníčkovi, tak si v pohodě kráčím a říkám si, kam ten spěch… Výsledek je známka 4, čas 29 sekund a nějaké drobné setinky.
 
 
Obrazek
 
Druhá nastupuje fenka Airin (Airin od Stříbrných rud) s paničkou Alicí. Airin bohužel nesplnila disciplínu za 4. Další jde na řadu Chelsea (Impulsive Mary is Friendly) a panička Jarča. Ani Chelsea nesplnila známku na 4. Jako poslední nastoupil kamarád Olda (United the Best Baron) s paničkou Radkou. Plní disciplínu na 4 a teď jde o vteřiny. Nastupujeme do řady a přicházejí rozhodčí.
 
 
Obrazek 
A je to tady. Byl jsem rychlejší než Oldík o celé 2 vteřinky a stávám se tedy Vítězem zkoušek. JUPÍ, JUPÍ, JUPÍ!!! Máme všichni ohromnou radost. Všichni mě chválí, drbou a poplácávají, jééé, to se mi ale moc líbí…

 djíždíme zpět do hostince a už nás čeká vyhlášení výsledků a rozdání cen. Se všemi se loučíme a odjíždíme naprosto unaveni, ale šťastni… Nabrali jsme ještě kamarádku Chelsee s paničkou a hodili je na vláček do Plzně na nádraží, vyzvednout mrňousek a hupky šupky do hajan.

 

Obrazek

 

 
Byl to dlouhý náročný den, počasí vyšlo nádherně a atmosféra na zkouškách byla opravdu bezvadná. Tímto děkujeme všem zúčastněným soutěžícím, rozhodčím i pořadatelům za bezva den a skvělé zážitky. Velké díky patří všem tlapko a palcodržičům. A v neposlední řadě paničce za bezchybný management a páníčkovi za mé vůdcovství…
 
Moc děkujeme za VŠECHNY gratulky a zmínky na www stránkách… DÍKY!
 
A na závěr OBROVSKÁ GRATULACE VŠEM ÚČASTNÍKŮM K BÁJEČNÝM VÝKONŮM... Byly to opravdu velice vyrovnané zkoušky
 
Kompletní výsledky naleznete zde.
Fotogalerii zde.
 
 

Obslastní výstava v Březině u Rokycan (31. 5. 2009)

 

Konečně se blízko naší milé Plzně taky konala nějaká výstava. A ačkoli bylo opravdu ošklivé počasí a sluníčko v nedohlednu, nemohli jsme si nechat tuto oblastku uniknout.

Vstávali jsme v 7 h ráno, v tuto dobu již většinou býváme těsně před cílem cesty na výstavu, a před 8 h ranní jsme byli na místě. Posuzování začínalo v 9 hodin, takže času jsme měli spousty. U vstupu jsme dostali výstavní desky s malou pozorností a hnedka jsme zaujali místo u kruhu. Trošku nás překvapila změna rozhodčího - místa pana Václavíka, nastoupil do kruhu p. Vondrouš.

Pan rozhodčí byl docela přísný a nešetřil takovými známkami jako jsou VD a D. Nejprve šli do kruhu španělé z FCI VIII. a pak flati, labíci a retrívři.

Po třídě mladých, mezitřídě a třídě otevřené, přišla řada na nás - třída pracovní. Pan rozhodčí v každé třídě zadal pouze jednu známku V. O to větší radost jsme měli, když jsme si tuto známku společně s páníčkem vyběhali. Po posouzení zbylých pejsků se rozdalo umístění. A je to tady - dostáváme V1 Vítěz třídy. Máme obrovskou radost.

S umístěním na prvním místě ve třídě pracovní nastupujeme po třídě šampionů do kruhu znovu a bojujeme o oblastního vítěze s kámošema Oliverem a Daggim. Co naplat, nemůžeme vyhrát všichni a tak tento rozstřel vyhrál Olda a my mu moc gratulujeme.

Chvilku na to, začalo pršet a tak jsem již nečekali na posouzení dalších plemen a rozjeli se domu zahřát. Přeci jen jsme za to dopoledne pořádně vymrzli.

Ikdyž to byla malá výstava, moc nás potěšily naše výsledky a páníčkové jsou na mě náležitě pyšní...

 

Druhý prodloužený květnový víkend (9. - 10. 5. 2009)

 

Ve sváteční den jsme se vydali na cestu do jižních čech do spřátelené chovatelské stanice Z Borových lesů za přáteli Werunkou a Míšou, kteří nám poskytli azyl na celý víkend, kdy jsme se účastnili dvoudenní výstavy na Hluboké.

 

Po příjezdu jsme se vydali na prochajdu, jééé to jsme si to s Werčou užili... A do konce jsme viděli i zajíčka. Ale jak nás zahlídl upaloval a my za ním. Ještě, že páníčkové okamžitě zareagovali a odvolali nás. Jazyky jsme měli až na vestě. Po návratu nás čekala večeře a pak přistřižení jak mě, tak i Werunky a pak zasloužilý odpočinek.

Obrazek

I když meteorologové strašili s přeháňkami a oblačností, bylo nádherné počasí a my jsme vyrazili za podpory Werčotýmu směr Ohrada do podzámči Hluboké. Po příjezdu jsme se uvítali se sourozenci, pro tentokráte jsme se tu šešli zase stejná pětka - já, Bailey, Benny a Barney a Endy (Arwen z prvního vrhu)

 

 

Po zahájení výstavy začalo posuzování v kruzích. Musím štěknout, konkurence tu byla opravdu obrovká. Po štěnících, dorostu, třídě mladých a mezitřídě, nastoupili do kruhu ve třídě otevřené bráškové Barney a Benny. Ve třídě otevřené byli poprvé, neboť už překročili věkovou hranici 2 let. Oba si vedli báječně a získali známku výbornou. Do pořadí se jim nepodařilo zasáhnout, ale dostat na takovéto výstavě od rozhodčích ze země původu retrívrů známku V je opravdu obrovský úspěch.

 

Obrazek

 

Přišla na řadu třída pracovní a my s páníčkem vyrazili na plac. Třída byla obsazená nádhernými pejsky zvučných jmen. Jdeme na posuzování, paní rozhodčí jsem se moc líbil a dostávám známku V a postupuji do užšího výběru. Po chvíli i přes úmorné horko nastupujeme opět do kruhu společně s dalšími 4 pejsky, kteří také dostali známku V. Po dlouhém přemýšlení a předvádění pesanů v pohybu i v klidu se paní rozhodčí rozhodla. Paní rozhodčí kráčí ke mě a páníčkovi a gratuleje - jdeme na bednu na 4. místo. Máme obrovskou radost.

Obrazek

Současně s námi nastoupila do kruhu u fenek i sestřička Bailey, která získala také známku V. Počkali jsme ještě na soutěže, kde jsem nastoupil s neteří Kristýnkou na juniorhandling. Bylo horko a pejskové i děti již byli utahaní, nicméně se všichni snažili. Pani rozhodčí Dvořáková, však měla o vítězi, resp. vítězce jasno předem, neboť do juniorhandlingu se přihlásila i mladá slečně, která předvádí pejsky na mezinárodních výstavách a v handlingu se cítí jako ryba ve vodě. Spoustu dětiček bylo ohromě zklamaných a myslím, že jim i paní rozhodčí vzala tak trošku chuť do dalšího handlování pesanů.

 

 

Obrazek

Nicméně jsme si nenechali zkazit náladu a spokojeni jsme se rozjeli omrknout ještě zámek Hlubokou a hurá do Borku za Werčou.

 

 

Druhý den ráno, jsme se opět vydali do výstavních kruhů. Den vypadal obdobně, jen výsledky spousty pesanů se výrazně měnily a paníčka už tolik nefotografovala, neboť si jí sluníčko patřičně vychutnalo v sobotu a panthenol se stal pro následující dny jejím nejlepším přítelem...

Endy získal ve třídě otevřené opět známku výbornou a tentokráte vystoupal na bednu na 4. místo. Stejně tak i bráška Benny, který se vyšplhal až na 2. místo a získal další titul res. CAC. Barney měl známku V bez pořadí.

Ve třídě pracovní bylo opět napráskunuto. Paní rozhodčí upřednostňovala mohutné velké a zlaté pesany a pro mi udělila známku velmi dobrou. Ale i tak - páníčkové jsou na mě náležitě pyšní.

Sestřička Bailey však slavila obrovský úspěch, získala známku výbornou a vystoupala na příčku nejvyšší a zíkala titul CAC.

Obrazek

V boji o klubového vítěze již do vrchol nedosáhla, ale to nevadí. Pro Bailey a její páníčky byla a je ta nej nej nej fenka.

 

MOC A MOC GRATULUJEME VŠEM K BÁJEČNÝM VÝSLEDKŮM. Opět se Makováčci nenechali zahambit.

Obrazek

Werče, Míšovi a jeho rodičům moc děkujeme za poskytnutý azyl s mateřskou péčí paní Řehořové , jste báječní, DÍKY
!

 

První prodloužený květnový víkend (1. - 3. 5. 2009)

 

A je to tady, venku krásné počasí a páníčkové mají pro mě o jeden den více. Je tu první prodloužený víkend a my vyrážíme na cestu. Naší první zastávkou je Malý Ratmírov, kde se právě konal výcvikový tábor pro pejsky, kteří se chystají složit OVVR. Akci jako každý rok zaštituje CHS Chlupaté štěstí. Bohužel páníčkové neměli možnost dovolené, abychom tu mohli strávit krásných 5 dní, tak jsme se rozhodli, zavítat alespoň na návštěvu.

 

Přijeli jsme právě včas, kdy se hafani připravovali na cvičení - nejprve zkouška povahy a pak už střelba a klid na stanovišti. Přidali jsme se ke skupince pokročilých pejsků pod vedením Kuby. Pocvičili jsme aport kachničky z vody, pak vyzkoušeli handling s 2 kachničkami a nakonec přišel ještě marking s bažantí slepičkou a slídění s dohledávkou. Vše jsem splnil na jedničku, všichni obdivovali mé pracovní nasazení a chuť k práci. Páníčkové na mě byli moc hrdí. Pak jsme skočili na oběd - jo to byl sváteční oběd - svíčková - hmmm. Páníčkové mlaskali, jak jim to chutilo.

 

Obrazek

 

 

Po obědě jsme se přidali k pokročilým Káčkám z CHŠ pod vedením Jiřinky a šli vyzkoušet další disciplíny. Nejprve jsme zkusili marking s kačkou v lese. Start byl na poli, pak polní cesta a tam někde v lese mezi stromky a pařízky ležela hozená kačena. Jiřinka chtěla, abychom si vyzkoušeli i změnu terénu.,. Jiřinka mě moc pochválila, že to byl snad nejpřesnější výkon, který tam viděla. Mrcasil jsem vrťanem jako blázen.

 

Obrazek

 

 

Pak jsme popošli hlouběji do lesíka a cvičili slídění s dohledávkou, nechyběl ani výstřel. Ušák na mě čekal na kraji remízku. Hup pro něj a už ho nesu páníčkovi. Pak jsme vyzkoušeli ještě vlečku v lese a opět na první pokus nesu ušáka v mordě. Čas kvapil a my se museli rozloučit. Čekala nás ještě daleká cesta do Brna k přátelům Marcy. Lubovi a jejich hafanům Thorpíkovi a Ralphíkovi. Tímto jim moc děkujeme za poskytnutý azyl před cestou na Slovensko.

 

 

Obrazek

 

Brzky ráno, zazvonil buďajs, ještě byla tma... Vyrazili jsme směr Slovensko. Cesta byla v klidu a musíme uznat, že silnice 2. třídy na Slovensku mají lepší úrověň než některé silnice 1. třídy v naší vlasti.

Po příjezdu na futbalový štadión, který byl obyčejné fotbalové hřiště v malé vesničce v horské oblasti jsme byli mile překvapeni velikostí kruhů a milým prostředím. Páníčkům sice trošku vadila okolní horská teplota, ale mě plně vyhovovala. Žádné vstupné a parkovné, místa spousta. Usadili jsme se tedy u kruhu a šli si vyzvednout výstavní desky. K našemu překvapení jsme dostali malý reklamní dárek - hrnček a vzorky krmení. Zdálo se nám to až neuvěřitelné, taková atmosféra a přístup - co více si přát.

 

Obrazek

 

 

Postupem času jsme zjišťovali, že v kruhu trénují jak pejsci, tak fenky a co hůře, i háravé fenky, které měli vstup na výstavu povolen a vesele si trénovali postoj ve výstavním kruhu a tu a tam se vyvenčili. S malým zpožděním začalo posuzování v kruzích. Nastali i změny ve vystavování. Goldeni a ostatní retrívři byli spojeni a rozhodčím se stal pan Štefan Janega (SK). Labradoři měli svůj kruh a českou paní rozhodčí. První měl jít na řadu jediný kudrnáč, který byl přihlášen, ale zatím se nedostavil. Proběhlo tedy posuzování Flatíků psů i fenek. Poté byl posouzen i kudrnáč, který se dostavil se značným zpožděním, ale panu rozhodčímu to nevadilo - což na jednu stranu je od něj sympatické, ale myslím, že u nás v ČR by to neprošlo. 

A pak přišla naše chvíle - na řadu se dostali goldeni. Již v mezitřídě jsme začali mít podezření, že se děje něco, co zrovna neodpovídá korektnímu posuzování. Do kruhu přišel pejsek, celý vystrašený a vystresovaný. Plazil se a zapíral, co mu síly stačili. Po chvíli se mu podařilo z vodítka vysmeknout a upaloval si to pryčz kruhu. Přihlížející nezaháleji a milého pesánka chytli. Člověk by řekl, že majitel psa bude natolik rozumný a z posuzování odstoupí sám než bude diskvalifikován, ale kdepak. Pejsek chtě nechtě je znovu dovlečen do kruhu a co horšího - pan rozhodčí ho směle posuzuje, jak kdyby měl ten nejkrásnější výstavní postoj. Posuďte sami, že takto výstavní postoj rozhodně nevypadá.

 

Obrazek

 

Z výstavního katalogu, jsme zjistili, že se jedná o pejska z chovatelské stanice pana rozhočího a bylo nám vše jasné. Od této chvíle jsme jen žasli, jak pan rozhodčí posuzuje dle domluvy s přítomnými chovateli.

 

Konečně je tu třída pracovní. S páníčkem nastupujeme do kruhu, kde je sposta zajímavých loužiček po háravých feňulích. Páníček se na mě zlobil, že prý teď mám stát a nééé čuchat, kde co lítá. Nakonec jsem podlehl páníčkovi a ač nerad, snažil jsem se odvést pořádný výstavní výkon. Dostáváme známku výbornou a postupujeme do užšího výběru. A je to tady. Po několika výstavách se dostáváme zase na bednu a ještě o stupínek výše. Páníčkové jsou na mě moc pyšní. Posudek mám ale moc krásný.

 

Obrazek

 

Svítilo sluníčko a my něměli chuť kazit si náladu se slovenským komplotem. Nicméně už jsme neměli chuť zůstávat do konce. Výstavní kancelář pro zapsání výsledků do PP byla celá jedna paní, a ikdyž jí byl kus, museli jsme čekat, až vystaví svého miláčka a najde si čas pro náš zápis. Čekání jsme tedy využili k malé procházce a zachycení okolní přírody.Obrazek

 

Po jedné hodině odpolední vyrážíme směr Plzeň. Máme před sebou dalekou cestu, ale nálada v našem týmu je báječná, protože páníckové byli na mě náležitě pyšní, jak jsem v pátek v Malém Ratmírově pracoval a známka V3 rozhodně není k zahození.

 

Cestou jsme se ještě u Prahy zastavili u sestřičky Bailey a její smečky. Moc děkujeme za pohoštění a odpočinek na Vašem krásném venkovském sídle... 

A v neposlední řadě patří díky páníčkovi, který takto náročnou cestu celou odřídil i přes nepříjemné občasné bolesti hlavy. Tak se nám páníčku brzy zotav, v pátek vyřážíme směr Hluboká

 

 

Mezinárodní výstava psů České Budějovice (25. 4. 2009)

 

Tuto sobotu začala naší smečce výstavní šňůra pro letošní rok. Za poslední týden po mém prvním krytí jsem sice trošku ztratil na kondičce, asi tak 2 kilča, ale co se dá dělat... V ranních hodinách jsme nasedli do našeho plechového oře, rozšířili naši smečku o synovce Dominička a dědu, a uháněli jsme směr Budějky.

 

Na výstavu jsme se moc těšili, zvláště proto, že měli přijet mimo brášky Bennyho, který je už standardem, také sestřička Bailey, bráška Barney a starší bráška Endy (Arwen). Zkrátka takový malý výstavní nájezd Makováčků.

Cesta utíkala rychle, sluníčko začalo vycházet a my věděli, že bude krásný den. Po příjezdu do areálu výstaviště jsme zaujali strategické místo na parkovišti, paníčka uháněla pro moji výstavní složku a plánek, abychom mohli obsadit místo u kruhu. K našemu překvapení jsme dorazili z Makováčků první a zabrali jsme místo u výstavního kruhu i pro naše očekávané sourozence, kteří se sešli během chlivinky. Júúúúva to bylo setkání, zase po půl roce jsme se viděli a bylo to moooc príma. Bailey sice trošku na nás dotěrné hafany vrčela, njn to jsou to ženské nevrlé. Bennýsek jako vždy si mohl vrťan u vrtět a Barney jako vždy bral vše s rozvahou.

 

K posouzení zde bylo 90 retrívrů, jeden krásnější než druhý a tak pan rozhodčí Ing. Antonovič, začal s posuzováním trošku dříve a vůbe se s tím nemazlil. Přeci jen 90 hafanů je 90 hafanů. Ve třídě dorostu byli pouze 2 hafani, pak třída mladých, kde bylo 8 pesanů. Zde běhal kamarád Guess se svoji paničkou Ivou Maříkovou a vyběhali si krásné 2. místo.

 

Obrazek

Po mladých nastoupila mezitřída, kde měly Makové dvory již 2 horká želízka, Bennyho a Barneyho. Co Vám budu povídal, drželi jsme packy a přáli oboum jen to nejlepší umístěníčko. Co naplat, vyhrát může pouze jeden... A je to tu... Benny získává ocenění V1 a titul CAC a stává se tak čekatelem Šampiona krásy ČR, po Polsku a Slovenku. Bráška Barney získal známku V2 a titul res CAC. MOC MOC GRATULUJEME!!!

 

  

Obrazek

Ve třídě otevřené se ukázal náš strarší bráška Endy, předvedený naší chovatelkou Terezkou. Šlo jim to spolu moc skvěle a vyběhali si krásné ocenění V2 a titul res. CAC

 

Obrazek

A konečně jsem nastoupil i já - do třídy pracovní, která byla naprásknutá samými hafany zvučných jmen. Co Vám budu štěkat, jeden krásnější než druhý. Vzali jsme si to s páníčkama velké sousto, ale kdo se bojí nesmí do lesa. Někdo tu třídu pracovní zastoupil musel. S páníčkem jsme odvedli báječný výkon, absolutně bez pamlsků, které pan Antonovič nemá zrovna v lásce. Dostáváme téměr bezchybný posudek a známku výbornou. Postupujeme do užšího výběru.

 

 

Obrazek

Do uzšího výběru postoupilo celkem 6 pejsků a šlo to tuhého. S páníčkem jsme si nakonec vyběhali krásné 6. místo a i když jsme nedosáhli na bednu, páníčka nás moc pochválila a měla z nás upřímnou radost.

Ve třídě šampíků se ukázal náš taťka Oskárek (Oran z Javořických kopců) s paničkou Ivou Maříkovou a nenechali se zahambit. Vyběhali krásné 3. místo v obrovské konkurenci.

Obrazek

Mno štěkněte, nejsme si podobní....

 

 

Po pesanech nastoupilo něžné psí pohlaví a i zde jsme měli žhavá želízka. První nastoupila ve třídě mladých kamarádka Broock s páníčkem Mírou. Brůča se předvádí moc pěkně a až na jedno ucuknutí před panem rozhodčím se chovala jako naprostý profík. Společně si vyběhali ve velmi početné třídě 19ti fenek nádherné 3. místo a překrásný posudek.

 

Obrazek

Do mezitřídy nastoupila sestřička Bailey s paničkou Martinou. Drželi jsem jim packy, co to šlo. Na výstavním poli se totiž proběhli v sobotu podruhé. A ani zde se nenechali Makové dvory zahambit. Bailey získává ocenění V1 a titul CAC. Martinko a Bailey, jste holky šikovné a máme z vás velkou radost

 

  

Obrazek

Během vystavování, se naše Makovácká smečka rozrostla o dalšího člena a to brášku Benjiho, který přišel s paničkou Terkou na obhlídku. Nedalo se nic dělat, tolik Makováčků pohromadě, to se muselo zapózovat. Tak tady nás máte i s taťkou

 

 

Obrazek

Zleva Endy, Bailey, Barney, Oskar, Bastien, Benny a Benji. Sluníčko krásně svítilo a bohužel pro fotky je kvalita trošku nižší, než by si paníčka přála, takže se omlouvá.

 

Po návratu z focení nás čekalo ještě klání o tituly CACIB a res. CACIB, kde jsme měli žhavá tělíska, jak mezi psy - Benny, tak mezi fenkami - Bailey. Packy jsme měli celé oteklé z držení polštářků, ale vyplatilo se. Bailey zíkává 2. místo a titul res. CACIB - Holky jste šilkulky!!!

Den utekl jako voda, bráškové se rozutekli a nakonec odjela i sestřička Bailey a kámoška Broock, se kterou jsme si samozřejmě neodpustili pár našich kousků a psí pošmudláníčko.

 

 

Obrazek

 

Pokoukli jsem stánky, zaplnili bříška a cestou k autu jsme se zastavili na vyhlášení nej pesanů. Ve třídě FCI VIII. jsme samozřejmě drželi palce zástupci GR kamarádovi Fíkovi, který zase vyhrál s paničkou Radkou, co mohli, a získal krásné 2. místo.

Obrazek

Ufff nasedáme do auta a odjiždíme směr Plzeň. Cestou ještě jedna malá aportíčkovací zastávka a jsme doma.

Obrazek

Fotogalerie z výstavy.

 

 

 

Mezinárodní výstava psů DUOCACIB Brno (7. - 8. 2. 2009)

 

Po dlouhé přestávce jsme se vrátili na výstavní molo a rozhodli se vyzkoušet třídu pracovní. Tentokráte jsme si vyjeli do Brna na mezinárodní výstavu s nominací na Cruft´s Birmingham 2010.

Vzhledem k zahraničním rozhodčím a uvedené nominaci se výstaviště v Brně sjelo snad všechno, co mělo 4 nohy a vrťan.

První den jsme vyjeli z naší Plzně směr Brno hnedka po ránku, asi tak před půl pátou. Cesta byla fajn a rychle ubíhala. Než jsme se nadáli, tak jsme byli před Brnem. Cestou jsme potkávali spoustu dalších psích nadšenců. Zaujali jsme místo na parkovišti a ještě u vchodu potkali brášku Bennyho a jeho smečku. Zabrali jsme místo u kruhu a čekali na ostatní kamarády...

Než jsme se nadáli, začalo vystavování a před námi byla spousta pesanů. Po poledni se dostala řada i na nás. Pan rozhodčí Robert Lane byl hodně důkladný. Bohužel jsem nebyl jeho typ a tak mám posudek plný jeho přání, jaký bych měl být. Odnesli jsme si pro tento den známku VD.

 

Odpoledne jsme strávili s našimi přáteli s Marcy, Lubou a jejich čtyřnohými kamarády Ralphem a Thorpem. Bylo to krásné odpoledne a večer. Děkujeme moc za poskytnutý azyl do druhého dne!!!

Obrazek

Hnedka po ránu nás kamarád Luboš vyprovodil a my zase uháněli směr Brno. V neděli už tak krásné počasí jako v sobotu nebylo. Pršelo a pršelo a ze spousty hafanů byli vodníci, jak vyšití. Je logické, že nastalo velké sušení a vyčesávání.

 

Začalo vystavování. Tentokráte posuzovala psi paní Sandy Lane (manželka pana rozhodčího), která měla odlišný vkus. Spoustu jinak úspěšných a vychvalovaných pejsků od ní dostala známku VD. Musíme říci, že paní rozhodčí na Véčka byla opravdu skoupá. O to více nám udělalo radost, že jsme se dostali mezi pár vybraných pejsků, kteří tuto známku obdrželi. V užším výběru jsme se umístili těsně pod bednou na krásném 5. místě. 

 

Obrazek

 

Od naší chovatelky Terezky, jsme dostali pochvalu, jak jsem krásně vykrmený a stal se ze mě pěkný psí fešák.

Rozloučili jsme se se všemi karamády a známými a vyrazili jsme směr Domov. Hnedka za Brnem nás čekala šílená sněhová smršť. A tu si páníčka vzpomněla, že jsme odjeli z výstaviště a ani nás nenapadlo, zapsat mi známku do PP. Mno nedalo se nic dělat, páníček otočil našeho stříbrného oře a jeli jsme opět směr Brno a museli celou sněhovou vánici projet tam a zpátky a zase tam. Zápis do PP dopadl na jedničku. V půli cesty do Prahy vánice ustala, všude bylo tak krásně zašněžíno, že páníčkové neodolali a vyvezli mě do políčka, do lesíčka... Krásně jsme se všichni vyřádili a pak v klidu dojeli domů...

Bráška Benny si vyběhal v mezitřídě sobotu známku V a v neděli známku VD. Kamarádka Broock si po oba dny vyběhala známku V.

 

Fotogalerii najdete zde a výstavní posudky o kousek vedle

 

Další moje výlety a lumpárny najdete v Historii